Gilgul / David Dorůžka, Robert Fischmann, Martin Novák

 
Trio kytaristy Davida Dorůžky, flétnisty a zpěváka Roberta Fischmanna a hráče na bicí nástroje a perkuse Martina Nováka vydává album „Gilgul“ (hebrejské slovo pro koloběh nebo cyklus) s hudbou na pomezí world music a jazzu s těžištěm v bohatém odkazu židovských hudebních tradic, tak jak se během mnoha století vyvíjely v různých regionech Evropy i Blízkého Východu. „Podstatným jménem gilgul většinou v hebrejštině rozumíme gilgul nešamot, neboli stěhování duší. Tato myšlenka, v židovství mírně kontroverzní, pochází z kabaly. Podle tradice duše putují z těla do těla a plní tak svou roli v rámci tikkun olam, nápravy světa. Jedním z běžných významů slova gilgul je skutečně ‚cyklus‘,“ přiližuje Robert Fischmann. Hudebníci částečně navázali na album Davida Dorůžky Autumn Tales (2016), vyznamenané cenou Anděl za nejlepší jazzové album roku. Trio vzniklo na sklonku roku 2020 s cílem vytvářet novou hudbu, která by rozvíjela různé židovské hudební tradice. Všichni tři hudebníci se ovšem židovské hudbě věnovali již dříve, například ve spolupráci s izraelským hudebníkem Yairem Dalalem nebo s americkým multiinstrumentalistou Alanem Bernem. Nové seskupení vyniká nebývale originálním pojetím a zvukem, opírajícím se jak o nezvyklou instrumentaci, tak o fakt, že i s tradičněji znějícím materiálem hráči pracují s neobyčejnou volností. A tak se snadno přihodí, že liturgické chasidské nápěvy z východní Evropy se potkávají s melodiemi ze středověkého Španělska a aškenázské písně v jazyce jidiš můžeme slyšet bok po boku s inspiracemi newyorskou downtown scénou.
Projekt Gilgul obdržel cenu Anděl kategorii jazz za rok 2023.
 
 

Misterios del Amor

 
Jádrem programu nazvaného Misterios del Amor je hudební odkaz sefardských Židů. Příběh tvoří písně, z nichž každá se jiným způsobem dotýká tématu lásky. Krom hluboce emotivních sefardských písní zazní také hudba podobného náboje a inspirativnosti z iberského světa a středomořské oblasti.
 
Sefardi jsou komunita španělských Židů, kteří byli ze Španělska definitivně vyhnáni roku 1492 jako výsledek dlouhé reconquisty. Následné putování a hledání místa k spočinutí je přivedlo na rozličná místa středomořského prostoru. Jejich písně a kultura v těchto oblastech jsou živé dodnes. Temperamentní písně jsou plné emocí, v melodiích a textech se odráží nejen touhy jednotlivců, ale zaslechneme v nich bolestné i nadějeplné tóny odkazující na pohnuté dějiny tohoto národa.
 
Program, který je na pomezí žánrů – klasického, lidově-tradičního a jazzového – nabízí posluchačům útěchu, výlet od reality daleko do vzdálených nebo cizokrajných končin, zasnění se i výslednou katarzi. Písně vycházely z bohaté tradice lidové hudby. Byly doprovázeny v různých komunitách a v různých dobách různě. Tu loutnou, nebo jejím arabským předchůdcem – oudem, tu vihuelou, bubínkem, tamburínou, nebo zněly jen tak v samotě noci. Jde sice o světskou hudbu, ale v zásadě jsou to písně hluboce duchovní, jejichž baladické texty nesou stopy utrpení svých tvůrců. Jména dávných hudebníků odvál čas, ne tak jejich prožitky.
 
Hudba je emocionálně nabitá a hluboce osobní; ne však sentimentální, spíše hrdý povzdech než nářek. Dávné osobní zpovědi ve vyhrocených situacích (osudy žen a milenek, povzdechy z vězení) jsou i v dnešní době překvapivě blízké mnoha situacím, kdy láska a naděje je to jediné, co lidem zbývá. Dále mohou zuřit války a konflikty, viry a nemoci, ale tímto koncertem si opět připomeneme, že pro lásku má smysl žít a za život z lásky má smysl bojovat. A pokud se láska tento večer dotkne srdcí všech přítomných, naše poslání bylo i tentokrát naplněno.
 
Účinkují
 
Eliška Tesařová (zpěv, perkuse), Jan Čižmář (umělecký vedoucí, loutna, theorba, kytara), Marian Friedl (Kontrabas, galizona, valašské lidové nástroje, zpěv), Marta Kratochvílová (historická příčná flétna/traverso).
 

TODA RABA - slavnostní koncert židovské hudby za účasti ostravských interpretů

TODA RABA - slavnostní koncert židovské hudby a vděčnosti, na kterém se představí skvělé osobností ostravského hudebního života. Pěvecký sbor Petry Kubenkové NICANIM, Lukáš Kubenka (klávesy), Barbory Baranové, Adashenky (bývalé členky sboru Adash), Anežka Gebauerová (akordeon) a další hosté.